Moravský kras (trochu jinak)

Předpověď počasí na poslední červnový víkend je lákavá. Na sobotu 30. není předem připravena žádná akce. Zkoušíme tedy ve čtvrtek poslat pozvánku na výlet několika známým. Ranní sraz na nádraží nás překvapí. Přestože avizujeme výškově náročnější trasu, jedenáct účastníků u akce zveřejněné na poslední chvíli skoro nikdo z nás nečekal.

Hned za nádražím v Doubravici nad Svitavou začíná dlouhé a táhlé stoupání do Kuniček. Po hřebeni projíždíme lesní asfaltkou, abychom nastoupanou výšku ztratili sjezdem nad Boskovice. Bezprostředně následuje další stoupání na jedno z nejvyšších míst v krasu, do letoviska u rybníka Suchý. Pokračujeme několikakilometrovým sjezdem po Jantarové stezce (cyklotrasa KČT 5), přerušeným jen dvěma malými protikopečky, až do Sloupu. A je tu další stoupání. Větrný mlýn v Petrovicích nás zklamal, zbyla z něj jen kruhová stavba, přestavěná na rekreační objekt a po vrtuli ani památka. Míříme proto na sousední kopec k rozhledně Veselice nad Podvrším. Rozhledna byla otevřena o rok dříve a jedná se vlastně o retranslační věž pro mobilní telefony Eurotel. Vzniklo tak vynikající místo rozhledu na část Moravského krasu okolo Blanska. Máme štěstí a výhled je opravdu nádherný.

Sjíždíme do Blanska. Cestou ještě všichni společně zastavujeme na svačinu v restauraci. Po rychlém sešupu se parta rozděluje na dvě části. Jedna míří podél Svitavy do Brna přímo, druhá skupina volí stoupání přes Kotvrdovice až k Rudicím (ti, co jim kopců bylo málo…).