Porta Coeli

Scházíme se na Nových sadech, kde Jára kromě itineráře výjimečně rozdává i výškový profil trasy. Přesto, že do Předklášteří u Tišnova, cíli dnešní cesty, by se dalo dojet relativně pohodlně údolím, byla zvolena trasa oklikou přes čtyři kopce s převýšením 150 až 200 m.

Hned ten první byl dost prudký a asi nejvíce zbytečný na celé trase. Šplháme se na Kohoutovickou babu v Brně, abychom v zápětí prudce sklesali do Údolí oddechu. Projíždíme přírodním parkem Podkomorské lesy nad Brněnskou přehradou, kde na nás na konci druhého "zubu pily", u Ríšovi studánky, čekají ještě další dva kamarádi. Po následujícím stoupání do obce Javůrek sjíždíme do údolí Bílého potoka. U občerstvení na Šmelcovně jeden z nás potkává čtyři známé, které zveme, aby se přidali k nám. Už to vypadá, že s námi pojedou, když najednou Jára vytahuje náš výškový profil, čímž je od původního rozhodnutí definitivně odrazuje. Nic již nezmění ani skutečnost, že nám zbývá ze čtyř stoupání jen poslední. Dále tedy vyrážíme ve stejné počtu, opět do kopce. Stoupání se nám ovšem odměňuje nádherným dlouhým sjezdem do údolí Svratky, odkud podél řeky přijíždíme až k cisterciáckému klášteru Porta Coeli.

Klášter Porta Coeli (v překladu Brána nebes) je mimořádnou stavební památkou. Snad nejkrásnější je bohatě zdobený vstupní portál, který o to více vyniká v odpoledním slunci. Absolvujeme i návštěvu kláštera. Vzhledem k tomu, že je stále funkční, je prohlídka omezena pouze na křížovou chodbu, klášterní kostel a atrium. Stejně ale stojí za to.

I přes již absolvovaný výškově náročný terén se po prohlídce kláštera většina účastníků rozhoduje nejet zpět plánovaným vlakem. Nakonec se tedy vracíme všichni společně na kolech údolím Svratky a kolem Brněnské přehrady.