Vinicemi za burčákem

Jižní Morava a víno patří nerozlučně k sobě. Při jarním výletě vinicemi padlo rozhodnutí vrátit se sem v době vinobraní, abychom mohli kromě ideálního cykloturistického terénu okusit také burčák.

Je nádherné slunné počasí, ale vítr ze strnišť už začíná být dost silný a chladný. Výlet mezi vinice začínáme v Šakvicích, na vlakové trati z Brna do Břeclavi. Vyjíždíme po výborně značených Vinařských stezkách směrem na Hustopeče. Podjíždíme dálnici D2 do Bratislavy a ocitáme se na stráni plné vinic, mezi kterými hledáme cestu nad Křepice. Konečně se dostáváme na hřebenovku po jižní části výběžku Ždánického lesa. Po malé pauze u lesní chaty následuje sjezd do první vinařské obce Bořetice. Cestou k vinným sklepům pozorujeme čilý ruch ve vinicích. Místní vinař nás nechává koštovat. Po dlouhém tápání o odrůdě nám prozrazuje tajemství jeho směsi. Vašek se nemůže dočkat burčáku, neustále se na něj vyptává a odmítá pochopit, že ho tu prostě nemají.

Vystoupáme do sousední Vrbice. Cestou do kopce potkáváme rozveselené cyklisty, kteří, jak se později dozvídáme, navštívili stejný sklípek našeho známého. Vašek se konečně dočkává burčáku a ujímá se žbánku se "šťávičkou". Ostatní se střídměji pouští do ochutnávek vína i burčáku. Cesta mezi vinicemi nás dovede do Čejkovic. Nejvyšší čas něco pojíst. Vaškovi ale není najednou moc dobře. Šťávička ho poněkud zmohla :) Po obědě jedeme směrem na Moravský Žižkov. U dalšího sklepa ochutnáváme opět burčák, ten už ale (nejen) Vašek vynechává. Podél jabloňových sadů se přesouváme do Velkých Bílovic. Při pohledu na popadaná výborná velká jablka se chce až plakat. Obchody jsou plné jablek převážených přes celou Evropu a ta naše, šťavnatá, tu padají na zem. Vlakem z Podivína se spokojení vracíme zpět do Brna. Od Vaška, který odjel do Břeclavi dostáváme SMS pozdrav.

 Moravskými vinohrady o rok později