Žďárské vrchy

Výlet do Žďárských vrchů vznikl skutečně velmi narychlo. Trasu jsme plánovali velmi zvláštně. Jára "píchl" do mapy a ukázal Děvět skal. Darča se přidává s přáním, navštívit zříceninu hradu Zubštejn. Není to právě blízko sebe a navíc jsme omezeni možností dopravy. Proto se do Žďárských vrchů vydáváme pouze ve čtyřech. Čeká nás totiž náročný terén s poměrně dlouhou trasou a možností návratu jen jediným vlakem.

Vyjíždíme z Hamrů nad Sázavou, kde se napojujeme na síť lesních asfaltek. V lesích mezi obcemi Vojnův Městec a Sněžné potkáváme velké množství cyklistů, pro které jsou zdejší cesty jako stvořené. Na posledním, asi kilometrovém úseku, před skalním útvarem Devět skal se dosud pěkně sjízdná asfaltka mění v hliněnou lesní cestu s kameny, která se ovšem o to více zamlouvá Petrovi :)

Po výstupu na vyhlídku a polední svačině vyrážíme směrem k Vírské přehradě. Cesta vede víceméně pořád z kopce po pravém břehu Svratky až do Dalečína, kde nacházíme příjemnou hospůdku s velkou zahrádkou. Po občerstvení hledáme na konci obce pokračování cyklotrasy KČT 4025, ale k našemu překvapení shledáváme, že po pravém břehu přehrady žádná trasa vyznačená není, naopak jde zde vyslovený zákaz vjezdu aut i cyklistů. Již po několikáté tak zjišťujeme, že cykloatlasu se nedá tak úplně věřit. Nezbývá nám tedy než se vydat po silnici, která vede oklikou přes pořádný kopec na opačném břehu. Po projetí přes hráz Vírské přehrady pokračujeme opět stoupáním do lesů k zřícenině hradu Zubštejna. Šlapání do kopce je dost náročné a začínáme přemýšlet, jestli stihneme náš vlak, zvláště proto, že poslední úsek je nejen strmý, ale také dost terénní. Po prohlídce zříceniny nám zbývá prudký půlkilometrový lesní úsek a z obce Pivonice naštěstí již následuje dlouhý sjezd až do Nedvědice. Nakonec máme ještě i čas na krátkou zastávku v cukrárně. Na nádraží kupujeme jízdenky a za pět minut už přijíždí náš vlak.