Vídeň na kolech

S našimi jižními sousedy nás pojí staletí společné historie. Vídeň, metropole na Dunaji, bývala hlavním městem celého mocnářství, jehož součástí byly i české země. Najdeme zde mnoho významných památek z té doby. Z Brna do Vídně je to jen něco málo přes sto kilometrů a tak jsme se rozhodli udělat si sem celodenní výlet. A protože Vídeň nabízí díky síti cyklostezek bezproblémovou dopravu na kolech po celém městě, rozhodli jsme se pro výlet cyklistický. Nebyl velký problém obstarat si podrobnou mapu městských cyklostezek a sestavit po nich okruh k nejzajímavějším místům města.

Zaparkovali jsme auto u vídeňského nádraží Floridsdorf, kde nás už čekal Martin s Vaškem, kteří přijeli do Vídně i s koly vlakem. Hned od nádraží nás stezka dovedla k Dunaji a přes lávku pod silničním mostem jsme se rázem octli na ostrově uprostřed Dunaje. Vídeň leží na rovině, ale okraje města se dotýkají nejsevernější výběžky Alp. Ještě před vlastní prohlídkou města jsme si udělali vyjížďku na vyhlídkovou terasu na vrchu nad městem zvaném Kahlenberg. Shora byl báječný výhled na město kolem Dunaje, ale také tu neuvěřitelně silně fučelo. Sjeli jsme oklikou do města. Připojili jsme se na jednu ze stezek, která nás dovedla k centru. Jeli jsme podél Vídeňské opery, Parlamentu, zastavili se před městkou radnicí i budovami muzeí, lemujících široký bulvár kolem historického centra. Nedaleko stojí i rozlehlý císařský zámek. Všechny stavby jsou vystavěny ve velkém imperiálním stylu, svědčícím o významu města v minulosti.

Čas se pomalu krátil a začali jsme myslet na návrat. Nedá se stihnout tolik památek za jeden den. Přes městský park Prater s charakteristickým ruským kolem jsme po stezkách plných cyklistů zamířili zpátky do Floridsdorfu.

Vídeň podruhé

O měsíc později jsem se do Vídně s Janou vrátil ještě jednou. Vídeň nás zaujala a chtěli jsme si prohlédnout vše, co jsme nestihli při první návštěvě s kamarády. Prošli jsme si historické centrum Vídně kolem kostela sv. Štěpána a poté zamířili k letnímu císařskému sídlu Schönbrunn. Nepředpokládali jsme, že bychom se po císařských zahradách proháněli na kole, ale překvapil nás nekompromisní zákaz vstupu s koly. Nepředpokládali jsme, že bychom měli potřebovat zámek, tak jsme ho s sebou neměli. Obava o nechráněná kola před zahradami nám nedovolila navštívit oranžérii ani se déle zdržovat v parku. Velká škoda.

Vrátili jsme se k centru, kde stojí zajímavý dům neobvyklých tvarů i barev s podivným názvem Hundertwasserhaus. Podél dunajského kanálu a Dunaje přes ostrovy jsme se vraceli zpět k autu. Vídeň je nádherné město a cyklista se tu cítí dobře. Pokud jste ve Vídni nikdy nebyli, neváhejte a zajeďte se tam podívat. A nezapomeňte si doma kolo!

Na kole ve velkém městě V tuzemsku nejsou velká města právě častým cílem cykloturistických výletů. Komu by se také chtělo proplétat se mezi automobily a v hustém provozu riskovat kolizi s často velmi neukázněnými řidiči, nerespektujícími cyklisty na silnici. Turistika po velkoměstských památkách je tak, až na světlé výjimky - jako třeba Hradec Králové, téměř výhradně omezena na pěší prohlídky, spojené s dopravou auty a MHD. Jinak je tomu ale v mnoha evropských městech, kde je kolo považováno za přirozenou součást života města. S kolem se v nich jednoduše počítá jako s rovnoprávným dopravním prostředkem a je tomu přizpůsobena celá infrastruktura. Jedním z takových měst, které jsou cyklistům příznivě nakloněny je i Vídeň. Cyklistické stezky ve Vídni vedou všemi směry a zaručují bezproblémový průjezd celým městem i k většině městských památek. Oba břehy Dunaje lemují a všechny ostrovy protínají doslova cyklistické dálnice a prakticky všechny mosty nesou i samostatnou lávku pro kola. Nikde přitom nedochází k omezování chodců ani parkujících automobilů. To ovšem radní mnoha českých a moravských měst bohužel asi nikdy nepochopí a tak zatím můžeme obyvatelům mnoha evropských měst jen závidět.