Barvy podzimu

Na prodloužený víkend koncem října byla opět příznivá slunečná předpověď. Jakoby si příroda chtěla vynahradit zamračený srpen. Stromy byly už krásně vybarvené do nespočtu odstínů žluté a červené barvy. V pátek dopoledne, na státní svátek, jsme si proto dali sraz na Velké Klajdovce, abychom společně vyrazili do listnatých lesů za Brno.

Hned za Klajdovkou jsme vjeli do lesa. Větve stromů nad cestou tu vytvořily doslova zlatý tunel. První naší zastávkou byla vyhlídka Hornek nad údolím Říčky. Za dobré viditelnosti odtud bývá vidět až Pálava, ale nízká oblačnost na obzoru nám tentokrát tak daleko dohlédnout nedovolila. Zato barevné údolí pod námi, kam jsme posléze sjeli, bylo odtud jako na dlani. U Muchovy boudy jsme doplnili síly na ostré stoupání na druhou stranu údolí a dále pokračovali kolem Mokerské myslivny do Hostěnic. Barevný les kolem nám přitom tvořil jedinečnou kulisu. Projeli jsme Hostěnice a opět zmizeli v hlubokých listnatých lesích Přírodního parku Říčky. Cesta nad údolím se stále klikatila, pod koly šustilo spadané listí a s každým závanem větru se k zemi nesl zlatý déšť. Před Kalečníkem jsme potkali myslivce rozestoupené kolem cesty po níž jsme jeli. Měli tu právě hon na divočáky. Když jsme svačili na lesní odpočívce, slyšeli jsme z dáli štěkot psů a neměli jsme z toho právě dobrý pocit. Opodál jsme poté zahlédli skupinku nimrodů sklánějících se nad mohutným úlovkem.

Na rozcestí pod Kalečníkem se schází osm cest. Dali jsme se tou čistě na východ. Klikatící se cestou jsme postupně sjeli až do Habrovan k Pavlovi na zahradu. Kromě něj se zbytek otočil k domovu. Přeci jen, den už se na konci října poněkud zkrátil a bylo na čase se vrátit. Po silnici jsme byli ve Viničných Šumicích rychle, ale pak nás čekal výšlap zpátky na rozcestí pod Kalečníkem. Pokračovali jsme lesy nad Pozořicemi přes Horákov do Podolí, kde se od hlavní skupiny oddělila Darča s Petrem. Ostatní dojeli společně až na Stránkou skálu. A právě tady skončila klubová cyklistická sezóna 2005.