Českomoravské mezihoří

Mezi Českou Třebovou a Ústím nad Orlicí se rozkládá široké údolí říčky Třebůvky. Po obou stranách údolí se táhnou hřbety kopců, z nich se místy nabízejí moc pěkné výhledy z rozhleden i vyhlídek jen tak u cesty. Pro náš výlet jsme zvolili okružní trasu na sever po západní straně nad údolím a zpět po Třebovských stěnách na východní straně údolí.

Vlakové spoje z Brna do České Třebové po úpravách jízdního řádu v rámci jihomoravského IDS sice prořídly, ale i tak se dá tímto směrem z Brna docela pěkně dostat. Z vlaku jsme vystoupili ještě před Českou Třebovou na malém nádraží v Opatově a už po pár kilometrech jsme uháněli po lesní silničce. Tahle malá nádraží mají velkou výhodu, že od vlaku to není daleko do přírody tak jako když začínáme ve městě. Po modré značce začala cesta docela pěkně nabírat výšku až k přírodní rezervaci s podivným názvem Psí kuchyně. Lesní silnička nás po zelené dále vedla z lesa až na Kozlovský kopec, kde stojí turistická chata Maxe Švabinského a hned vedle ní věž mobilního operátora přístupná jako rozhledna. Vidět je odtud jak do údolí k České Třebové, tak i na druhou stranu k Litomyšli. Po zelené jsme pokračovali i nadále směrem k Přívratu. Neopustili jsme ji ani když značka vedla do lesa na hřeben nad údolím Třebůvky. V jednom úseku lesáci přes cestu nedávno vykáceli kus lesa, ale to nás nezastavilo a zanedlouho jsme už byli na vrcholku Andrlova chlumu u turistické chaty Hvězda. Také na tomto vrchu stojí věž pro mobilní telefony upravená jako rozhledna. Panoramatický výhled odtud je asi o něco lepší než z té na Kozlovském vrchu, protože strojí na strmějším svahu. Však také cesta dolů do Ústí nad Orlicí je pěkný sešup!

V Ústí nad Orlicí jsme se nijak zdrželi a vyšlápli jsme směrem k letišti, kde právě probíhaly výsadky parašutistů, neustále tu startovala a přistávala sportovní letadla a na rozdíl od náměstí dole ve městě tady bylo pěkně rušno. Sjeli jsme do údolí Knapoveckého potoka, abychom zanedlouho vystoupali na Třebovské stěny, několik desítek metrů vysoký terénní zlom, po jehož vrcholu vede pěkná silnička. V hustém lese ale není mnoho míst pro rozhledy. Cesta nás svedla až do Třebovického sedla, kde se nachází nejnižší místo evropského rozvodí Labe-Dunaj. V Třebovicích jsme se osvěžili v místní hospůdce a pod tratí dojeli k rybníku Hvězda. K našemu překvapení jsme ale našli překopanou hráz, kterou nešlo překonat. Ani místní nám nedokázali poskytnout odpovídající radu a tak jsme dali na vlastní intuici a hráz se nám nakonec podařilo objet. Přes Opatovický les, kde jsme výlet začínali, jsme se vrátili zpět na nádraží do Opatova.