Středním Pojihlavím na hadcovou step

V malebné krajině středního toku řeky Jihlavy se nachází několik zajímavých míst s výskytem charakteristického stepního porostu. Vydali jsme se sem v polovině května, v době kdy většina stepních rostlin rozkvétá a příroda kolem tu krásně voní.

Před devátou ranní vystoupila naše šestice z vlaku v Náměšti nad Oslavou. Přestože na obloze bez mráčku zářilo slunce, studený vítr nepříjemně foukal. Stoupání z Náměště k Velkopolskému dvoru tak přišlo vhod na zahřátí. Asfaltová silnička nás svedla zpět do údolí Oslavy. Korunami stromů prosvítalo slunce a okolní lesy měly neuvěřitelně jasně zelenou barvu. Úseky v údolí řeky byly místy po zimě ještě hůře sjízdné. Za Skřipským mlýnem, kde se cesta k řece těsně přimyká, jsme museli kola dokonce nést. Přes úzkou lávku přes Oslavu jsme se dostali k Senoradskému mlýnu a po žluté vystoupali do Senorad.

Za obcí nás žlutá značka dovedla na Biskoupský kopec, přírodní rezervaci s typickým stepním porostem. Najít správnou cestu, po které bychom nesjeli dolů do údolí Jihlavy se nám nakonec podařilo a za chvíli jsme už stáli na vyhlídce zvané Na Babách. Když jsme tady byli před čtyřmi měsíci na pěším výletě, bylo celé údolí mrazivě studené, teď zářilo svěží zelenou barvou. Od vyhlídky je to kousek do Mohelna. Osvěžili jsme se v místní hospodě s předzahrádkou a zamířili k pomyslnému cíli výletu - Mohelenské hadcové stepi. Studené jarní počasí se odrazilo i na stepi. Čekali jsme bohatě rozkvetlou louku jako před pár lety, ale zdálo se nám, že jaro se i tady zdrželo. Na protější straně údolí Jihlavy stoupala oblaka páry z chladících věží Jaderné elektrárny Dukovany, která trochu kazí dojem z krásné vyhlídky na meandrující řeku.

Sjeli jsme na hráz vodní nádrže Mohelno po níž jsme se dostali na druhou stranu údolí přímo pod věže atomové katedrály. V lese nad nádrží, na skalním ostrohu, stojí zbytky hradu Rabštejna. Dole pod hradem hučí čerpací stanice odebírající z přehrady vodu pro elektrárnu. Dostat se s koly k čerpačce od hradu po strmém svahu nebylo úplně jednoduché, ale po chvíli jsme si to uháněli po silnici podél přehrady na hráz vodní nádrže Dalešice. Z hráze je vidět areál vodní elektrárny a v dáli nad řekou opět věže jaderky. Za Kramolínem jsme odbočili do lesa ke staré kamenné rozhledně Babylon. Stromy na vrcholu dávno přerostly věž a tak je z ní vidět pouze jediným směrem a to na jih k Mohelnu a jak jinak než k věžím elektrárny. Jako bychom jeli stále v jejich stínu.

Nastal čas myslet na návrat. Po lesních silničkách jsme pokračovali zpět k Oslavě. Nad údolím tu stojí pěkně opravený Gloriet. Výhledu z něj ale brání vzrostlé stromy a vidět na protější břeh ke zřícenině hradu Lamberka je až opodál z terasy nad údolím. Jeli jsme přes Sedlec zpátky k Náměšti, ale ne přímo na nádraží. Na vodojemu u Ocmanic byla dostavěna neobvyklá rozhledna. Sympatické bylo, že za vstup na rozhlednu se nic neplatí a pod rozhlednou je kohoutek s pitnou vodou. Osvěžení ale nebylo třeba, neboť slunce se z oblohy zatím ztratilo a tak nám nevadilo, že vlak nám jel za krátkou chvíli.

Mohelenská hadcová step Mohelenská hadcová step je významnou přírodní památkou, chráněnou jako národní přírodní rezervace o ploše 57 ha. Díky geologickému podloží, tvořenému horninou hadcem (serpentinitem) s vysokým obsahem hořčíku a značnou propustností vody, a vhodné poloze stepi nad meandrem řeky Jihlavy jsou zde vytvořeny specifické podmínky pro život mnoha vzácných suchomilných rostlin a živočichů. Některé z rostlin, jako například hadí mor rakouský se zde nacházejí na severní hranici svého výskytu. Přírodní podmínky daly vzniknout zakrslým formám některých rostlin v doslova trpasličím vzrůstu (tzv. nanismy).