Bílý kámen 2007

Značnou část Oderských vrchů zabírá Vojenský újezd Libavá. Kus moravské přírody je tak veřejnosti běžně nepřístupný. Již po několik let se však na jeden den začátkem května otevírají závory vojenského újezdu turistům, aby po povolených trasách mohli navštívit jinak zakázanou oblast. Akce nese název Bílý kámen po dříve oblíbeném výletním místě s dalekým rozhledem na Hanou, které je po obsazení území vojáky nedostupné a zůstalo jen z dálky viditelnou tajemnou výzvou. Zdá se téměř k neuvěření, že se vůbec podařilo akci typu a rozsahu Bílý kámen s  armádou někomu domluvit a zorganizovat. Otevření vojenského prostoru bylo vítanou příležitostí i pro náš klubový výlet.

V roce 2007 připadl termín akce Bílý kámen na 1. máje. Přijeli jsme ranním vlakem do Olomouce, kde už nás na nádraží čekal Jirka, který, coby místní, vše další zorganizoval. Z města jsme absolvovali prvních 20 km po vedlejších ulicích a silnicích do Mrskles. Tady následovala povinná registrace, kde bylo nutno vypsat registrační lístky a zaplatit 10 Kč za vstup a mapku. Poté už obrovský houf cyklistů a pěších vyrážel širokou silnicí do kopce do vojenského prostoru. Za chvíli jsme byli na jeho hranici. Po poměrně dlouhém stoupání jsme dorazili na odbočku k Bílému kameni, neoficiálnímu názvu skály pod vrcholem kóty Strážná. Kolem skály jsou odstraněny stromy a keře a skála je natřena na bílo. Tento zdaleka viditelný bod je údajně navigačním bodem k letecké střelnici. Pravda však je, že k bílé skále se starší vážou pověsti o ženě, která přetřením černé skály na bílo zachránila svému muži život před čertem. Ve skutečnosti prý na bílo skálu natřeli její návštěvníci ještě v dobách „předarmádních“, aby byla z dálky lépe vidět.

Další naše cesta vedla k udržovanému prameni Odry. Dostali jsme se na samý okraj vojenského újezdu. Nevěděli jsme, že k tomuto místu vede i turistická značka. Poté jsme újezd úplně opustili v Kozlově a zpět do „zakázaného území“ jsme zabočili ze státní silnice do Opavy. Po nezvykle široké silnici jsme přes bývalou Novou Ves nad Odrou dojeli do bývalé Velké Střelné, kde už jen nová boží muka připomínají někdejší Gross Waltersdorf. Jediné obývané místo v újezdu, kromě samot, je Město Libavá, kam jsme také zavítali. Je to však velmi smutná podívaná. Jen pár kilometrů odtud se spíše zázrakem zachoval barokní poutní kostel Stará voda. Zvenku je již pěkně obnoven, vnitřek plný nápisů v ruštině na obnovu teprve čeká.

Akce Bílý kámen končila oficiálně už v 16 hodin. Celkově jsme se trochu zdrželi a tak při návratu nás čekalo hodně nemilé překvapení. Pouhých 10 minut (!) po čtvrté nás zastavila hlídka vojenské policie. Měli jsme v úmyslu sjet do Hrubé Vody na vlak, jenže o tom nechtěla hlídka ani slyšet. Mladý policista využíval ve své důležitosti a poslal nás neúprosně nejbližší cestou z prostoru ven. To však bylo na obrácenou stranu, čímž jsme vlak z Hrubé Vody nestihli. Nekompromisní a z liského hlediska nepochopitelný postoj nás stál následující neplánovaný třicetikilometrový dostih do Olomouce, který celou trasu prodloužil na 100 km.

Vojenské prostory v ČR Osud bývalé obce Gross Waltersdorf připomíná okolnosti vzniku vojenského újezdu. Po odsunu německého obyvatelstva se obce ani nestačily dosídlit a v atmosféře studené války armáda obsazovala velká území, na kterých zřizovala svá cvičiště. Vždyť ještě v 60. letech existoval plán na útok států Varšavské smlouvy na západ („za 8 dnů v Lyonu“). Po vzniku Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR se na Libavé usadila Sovětská armáda. Z dostupných informací se zde pohybovala těžká pozemní technika včetně tanků. Ještě na konci 80. let vzniklo na nádraží ve Velké Bystřici několik ramp na sjíždění tanků z železničních vozů a most přes silnici napojený přímo na vojenský prostor. Po roce 1989 Sovětská armáda odešla a prostor převzala zpět Československá armáda. Intenzita jeho využívání vzhledem k nové situaci výrazně poklesla. Podle toho, co jsme viděli, se využívá jen malá část, avšak vzhledem k dostřelu palných zbraní je nutno mít velký záložní prostor, takže z bezpečnostních důvodů je zabráno mnohem větší území. Akce Bílý kámen je jedinou příležitostí v ČR, jak se oficiálně bez zvláštních propustek podívat do nitra Vojenského újezdu. Naštěstí, po roce 2000 začala pozvolna armáda některé okrajové části vojenských újezdů, převážně o víkendech a svátcích veřejnosti otevírat. Možná se jednou dočkáme i zrušení celého vojenského prostoru, jako tomu bylo v Hradčanech pod Bezdězem.