Jihovýchodní Alpy 2004

Prázdninové výpravě předchází tradičně velké dohadování. Ani letos tomu nebylo jinak. Opět padaly tipy na více či méně vzdálené kraje. Nakonec jsme se dohodli znovu na jižním směru. Po zkušenostech z předchozích let jsme se rozhodli projet další část Alp, kterou jsme dosud ze sedla kola nevyzkoušeli. Poté začala další debata, a to kudy pojedeme. Pomyslným jádrem cesty se staly Julské Alpy. Martin si velmi přál vyrazit už Brna a do těchto míst dojet po vlastní ose. Já s Janou jsme si zase přáli zůstat trochu déle ve Slovinsku a projet ještě o něco severnější Kamnicko-Savinjské Alpy. Obojí se samozřejmě nedalo vtěsnat do dvou týdnů. Výsledkem tedy byla kompromisní trasa, jejíž začátek jsme zvolili v údolí řeky Enns v Rakousku, kam se dá dobře dopravit vlakem z Brna i z Prahy.

Výpravu jsme začali plánovat začátkem roku. Po zkušenostech z předloňské cesty jsme do programu zařadili i dny "nalehko". Cílem bylo dostat se do partií hůře dostupných s naloženými koly a především ležících mimo hlavní trasu. Konečná skupina účastníků se ustálila na čtyřech. Kromě Martina, mě a Jany se po několika letech přidal i kamarád Jirka z Prahy, který s námi jel výpravu na Slovensko a do Maďarska v roce 2000.

Zápisky z cesty po Alpách sepsal Jára Krejčí

Slovinské a maďarské termály 2004

Martin si vyčlenil pro letní výpravu o týden více času, a tak hledal způsob, jak si výpravu prodloužit. Přidat si něco na začátek dost dobře časově nevycházelo, a proto se uprostřed druhého týdne odpojil a naplánoval návratovou trasu domů přes několikero termálních lázní ve Slovinsku a Maďarsku. Jak se ukázalo, byl to výborný nápad a po všech těch vypocených kilometrech v alpských sedlech skvělá relaxace. S Martinem pokračoval i Jirka a navíc se ještě k nim přidal na třetí, poslední týden i Vašek.

Volnou reportáž z části po rozdělení výpravy napsal Martin Vůjta