Norské fjordy 2007

Většina našich cest vede na jih. Máme rádi teplo a sucho a to není na severu nikdy jisté. Hodně našich kamarádů nás neustále přesvědčovalo, že bychom měli zkusit změnit směr a podívat se do Skandinávie. Norsko jsme znali z obrázků a chtěli jsme se sem podívat, ale strašák mokré dovolené nás stále od záměru odrazoval. Ti, kdo zde byli v polovině prázdnin vyprávěli, že je to nejlepší období a tak, když jsme přemýšleli, kam se vydáme, když v našem oblíbeném Středomoří je už moc horko, řekli jsme si, že to tedy zkusíme.

Norsko je obrovská země, samé kopce, velké vzdálenosti a omezené možnosti variant tras. Tohle vše jsme si uvědomili hned při prvním prohlédnutí mapy. A pak také, na cestu jsme i s dopravou do Norska měli pouze něco málo přes dva týdny a museli jsme si nechat rezervu na počasí. Plánování trasy tedy mělo zcela jinou podobu než všechny dosavadní velké cesty. Hlavní trasu jsme navrhli celkem snadno, neurčito, nebo spíš více variant jsme měli na závěr. A ještě jednu věc jsme si při plánování uvědomili, a to že spíš než množství historických památek, bude hlavním motivem naší cesty především příroda. Norsko je krásná, ale drsná krajina hlubokých fjordů a nesčetných vodopádů, chladná země, kde se snoubí bílá barva i v létě sněhem pokrytých vrcholků se sytě zelenou barvou údolí.

Vzhledem k omezené době jsme pro dopravu do Norska zvolili leteckou přepravu. Doprava vlakem či autobusem a následně plavba trajektem by zabrala mnohem více času, nebyla by ani levnější a navíc méně pohodná a poměrně komplikovaná. Když letadlo dosedlo na letišti Oslo-Gardermoen, bylo kolem 20 stupňů a polojasno. Norsko nás přivítalo s vlídnou tváří …

Zápisky z deníku sepsal Jára Krejčí