Švýcarsko 2005

Při našich prázdninových cestách jsme několikrát zamířili do Alp. Vždy to ale bylo převážně v jejich východní části v Rakousku, Itálii a Slovinsku, pouze v červnu jsme při cestách po Provence okusili jejich nejzápadnější část. Již několik let jsme uvažovali o tom projet na kole také alespoň část centrálních Alp v zemi helvétského kříže. Bylo jasné, že za dva týdny stihneme jen velmi omezenou část a navíc, musíme ve vysokých horách počítat s nepřízní počasí a trasu nešponovat do posledního dne. Cestu jsme proto naplánovali volnější a proti předchozím výpravám jsme nechali v programu více variabilní prostor. Tato úvaha se ukázala nakonec správná.

Naplánovat dálkovou trasu v Alpách znamená prakticky pouze kombinovat cestu údolími a přes sedla. Právě na tom, která sedla a ze které strany je pojedeme jsme strávili nejvíce času a dohadování. Po dobré zkušenosti z loňské výpravy jsme do trasy pro zpestření zapojili také nějaké slepé výlety "nalehko". Výsledkem byl okruh s několika odbočkami v jihozápadní části Švýcarska. Přestože jsme jeli hlavně do Švýcarska i jsme tuto cestu takto nazvali, začínali a končili jsme v Rakousku, na jednu noc jsme zavítali i do Itálie a ve výčtu zemí nesmí chybět ani ministáteček Lichtenštejnsko.

Když jsme před někým zmínili, že se chystáme nebo že jsme byli ve Švýcarsku "natěžko", tak se hodně divil. Přitom, při naší cestě jsme potkali napakovaných cyklistů jako nikdy předtím a když nepočítáme dva české zájezdy, byli to hlavně právě cestovatelé s brašnami, které jsme potkávali v obou směrech. Hladce úplně všechno nešlo, ale přes všechny komplikace jsme dva týdny zvládli celkem v pohodě.

Na cestu jsme se vydali v polovině prázdnin …

Zápisku z deníku sepsal Jára Krejčí