![]() |
|
|
| |
| || | |
|
|
Sám na cestěNikdy jsem si na cestách nepřipouštěl myšlenku ohrožení vlastní bezpečnosti nějakým kriminálním živlem. Ve střední a západní Evropě není běžné, že by někdo zastavil cyklistu, sebral mu věci a případně ho ještě zastřelil. Pravděpodobnost něčeho takového je opravdu malá.
Ve státech na západ od nás je provoz na silnicích bezpečnější. Vše záleží na lidech. Zatímco na Západě je auto dopravním prostředkem, u nás je pro mnoho lidí prostředkem ke kompenzaci komplexu méněcennosti. Jednoznačně si troufám tvrdit, že ujet tisíc kilometrů na kole po západní Evropě je mnohem bezpečnější, než být účastníkem silničního provozu u nás jediný den. Větší zranitelnost skýtá možnost poruchy, při níž se kolo stane nepojízdným. Je obtížné vézt s sebou zásobu nářadí a náhradních dílů. Podle zákona schválnosti se stane to, na co díl nebo nářadí nemáte. Pak vám nezbude než hledat pomoc na místě. Bohužel, podařilo se mi zaseknout volnoběžku, takže 100 metrů před vjezdem do Švýcarska se kolo stalo nepojízdným. Avšak i zdánlivě neřešitelné se nakonec podařilo vyřešit. Vymontoval jsem zadní kolo, před výletním hotelem složil na hromádku všechny věci kromě dokladů a stopem vyrazil do 20 km vzdáleného města. V ani jedné ze dvou opraven však ořech neměli. Takže ho objednali a druhý den dopoledne vyměnili. To je také výhoda západní Evropy, stát se něco podobného uprostřed pustiny netuším, jak nastalou situaci vyřešit.
|

Burgundsko 2005
Korsika 2004
Nevím jak jiní, ale mým bezpečnostním prvkem vždy bylo spaní v kempech a ne na neznámých místech v krajině. V lese může myslivec vystřelit na zvěř a zasáhnout váš stan, stejně tak vás může spícího přejet autem nebo motorkou na opuštěné lesní mýtině. Kempy jsem si zjistil již při přípravě trasy, v mapách a na internetu a spoustu dalších jsem viděl po cestě. Pro případ nouze jsem byl ale připraven bivakovat kdekoli, naštěstí však k tomu nedošlo. Pro nepřízeň počasí jsem také dvakrát nocoval v mládežnických ubytovnách (Jugendherberge). Bylo to sice o poznání dražší než kemp, ale v obou případech se snídaní, přičemž jsem si k tomu přidal velmi bohatou večeři za pouhých 5 EUR. Především v západní Evropě je mnohem méně rozšířená drobná pouliční kriminalita. Proto jsem bez obav parkoval kolo s vozíkem před supermarkety a jen je přivazoval lankovým zámkem. To bych si u nás asi nedovolil. Když jsem viděl, kolik věcí nechávají lidé na noc venku v kempech, tak jsem kolo nepřivazoval vůbec. Cítil bych se trapně.