Z Brna do Benátek 2001

2. částSlovinsko

Severovýchodní Slovinsko

U města Hodoš jsme přejeli maďarsko-slovinskou hranici, kde se náš dosud jižní směr na chvíli změnil na jihozápadní. Pokračovali jsme turisticky zcela opomenutou částí Slovinska, která hodně připomíná naše Beskydy. Při přejezdu řeky Mur jsme minuly zajímavý volní mlýn, který je stále funkční. Vystoupali jsme z údolí řeky Krka a přes Slovinské Gorice pokračovali dále do historického města Ptuj na řece Drávě, kde jsme přespali ve velkém moderním kempu s termálním koupalištěm. Na závěr dne byla koupel výbornou relaxací. Samo město Ptuj nás nadchlo. Absolvovali jsme příjemnou procházku uličkami starého města. Od hradu na návrší uprostřed historického centra města je nádherný výhled do okolní krajiny.

Podél řek Dravinja a Sotla

Dále naše trasa pokračovala opět turisticky neznámou oblastí jihovýchodního Slovinska, podél hranic s Chorvatskem, kde se střídaly lesy, louky, pole, sady a místy i vinohrady. Poté co jsme opustili údolí Drávy a přejeli první hřebínek s dříve opevněným poutním kostelem Ptujska Gora vydali jsme proti proudu řeky Dravinja. Z Polčane jsme museli překonat pohoří Haloze a následoval průjezd nad údolím řeky Sotla se střídajícím se stoupáním a klesáním. Cílem dne byl kemp Terme Čatež u města Brežice. Součástí kempu je i největší termální aquapark ve Slovinsku. Časově neomezený pobyt v termálním parku byl v ceně kempu, takže vodních radovánek jsme si opravdu dosyta užili.

Podél řeky Krka

V Brežici se změnil směr naší cesty na západní. Následoval výškově nenáročný den proti proudu řeky Krka. Navštívili jsme poutní místo Kostanjevica na Krki, vykoupali se i v dresech v pro nás až neskutečně čisté řece Krka. Naše dresy byly za chvíli suché a koupel v řece byla příjemným osvěžením. Dostali jsme se poměrně dost jižně, takže bylo i tepleji. Projeli jsme kolem zajímavého zámku v městečku Otočec a také přes Novo Mesto se známým farmaceutickým závodem.

Slovinský kras

Z lázeňského městečka Dolenjske Toplice jsme pokračovali přejezdem oblasti Suha krajina. Slovo kras pochází ze slovinštiny. Krasová krajina je zde tvořena horninami, které jsou rozpustné vodou obohacenou kyselinou uhličitou, a proto se tady voda neudrží. Dešťová voda uniká z povrchu závrty. Voda přitékající řekami a potoky se na hranici krasu propadá do podzemí, kde často vyhloubí jeskyně. V klimaticky teplých krasových oblastech bývá velmi sucho a odpovídá tomu také zdejší porost. Slovinský kras je obrovské území zatím celé speleologicky neprobádané. Kromě hlavních silnic je většina okolních cest v podobě písčité pisty.

Postojnská jeskyně a Predjamský hrad

Po průjezdu touto krajinou jsme skončili u nejznámější přístupné jeskyně v Evropě v Postojne. Postojnska Jama je rozsáhlá krápníková jeskyně, do které se nejprve jede dva kilometry elektrickým vláčkem. Následuje prohlídkový okruh a zpět se vrací opět vláčkem. Žije zde slepý čolek bez pigmentů zvaný podle barvy lidské pleti človečnaja ribica. Predjamski grad je hrad postavený ve vchodu do jeskynního systému, tyčí se nad ním skalní masiv, takže při příjezdu vypadal jako maketa. Hrad má jen průčelí a plynule přechází do skalních prostorů. Pod hradem se nachází jeskyně, ale typická krasová jeskyně to není. Při vstupu návštěvníci dostávají baterky a prohlídka je vedena po prudkých železných schodech.

Tento den měl být odpočinkový, pravda je, že najeté kilometry byly opravdu zanedbatelné. Velké množství schodů na hradě a v jeskyni pod ním zanechalo na našich nohách, zvyklých v tuto chvíli převážně na šlapání na kole památky.